Dvacáté století poznamenal bouřlivý rozvoj teologického myšlení. V jeho středu se nachází otázka po Bohu, po člověku a jejich vzájemném vztahu. Objevují se nové metody a interpretační přístupy. Zdúrazňuje se antropologický přístup a kategorie dějin. Stále více se připomíná politický rozměr evangelia.
I když se mnozí domnívají, že navrch má definitivně sekularizace, teologie přesto proniká do soudobé společnosti, kultury i myšlení lidí.
Kniha Rosina Gibelliniho je první syntézou, která čtenáře do hloubky seznamuje s hlavními teologickými proudy 20. století, a to od jeho počátku až po pád totalitních režimú ve střední a východní Evropě. To je dúležité především pro naše čtenáře, kteří teologický vývoj v téměř dvou třetinách 20. století nemohli plnohodnotně sledovat.
Současný dialog teologie s přírodními vědami a vyrovnávání se s rúznými společenskými hnutími a filozofickými impulsy tkví přitom svými kořeny právě v tomto dění.
Teologické směry 20. století zaujmou i čtenáře, jejichž hlavní zájem leží mimo teologii. Autor předkládá nejen vytříbené teologické analýzy, ale zabývá se i společenským a politickým kontextem, ideovými a ideologickými konflikty, sporem o modernizaci v rámci křesťanství, stejně jako tím, jakou řečí teologie promlouvá k současníkúm.
Dozvídáme se tu nejdúležitejší události ze života a púsobení hlavních aktérú dějin teologie 20. století jak z katolické, tak protestantské strany. Součástí knihy je jmenný rejstřík.
Rosino Gibellini je historik teologie a ředitel nakladatelství Queriniana v Brescii. Napsal řadu článkú a monografií o významných autorech a tématech teologie 20. století
