Autor vychází z pojetí člověka, které neopomíjí jeho duchovní stránku. Léčit jen psychiku, když je v mnoha případech zasažena i duchovní oblast, nestačí. Člověk potřebuje být uzdraven celý, ve všech dimenzích svého bytí.
1999, 183 str., brožovaná
O autorovi:
Philippe Madre /1950/ je lékař a trvalý jáhen, patř mezi zakládající členy Společenství blahoslavenství.
Ukážka z knihy:
V charizmatické obnově často podléháme svým rozmarům a od Pána očekáváme bezprostřední nebo téměř bezprostřední vyslyšení prosby o uzdravení, a nevyhoví-li nám, propadáme zklamání... Jako kdyby Boží milost měla v mžiku smést celou minulost zraněného, srovnat všechny hrboly, utišit bolesti a zastavit vnitřní boje, a přitom ho ani nepožádat o spolupráci. Kdyby toto měla být láska, měla by podivně neosobní a šablonovitý způsob, jak nás zbavit vnitřního utrpení! Avšak láska je naštěstí úplně jiná: pro Boha má každá epizoda z naší minulosti svou cenu, i ta nejhroznější, nejodpornější a nejdramatičtější, při svém jedinečném způsobu uzdravování se jí bude věnovat, s hlubokým respektem k tomu, co jsme, a s velkou šetrností k naší zranitelnosti. Bůh nechce příčinu nebo příčiny mého vnitřního utrpení vykořenit násilím, ale touží, abychom je spolu, On a já, odhalili a spolu se s nimi střetli, a tak mé vnitřní utrpení rozptýlili nebo proměnili. A to potřebuje čas, hlavně u psychoafektivního uzdravení. Modlitba za vnitřní uzdravení má často bezprostřední plody, ale teprve odstup ukáže, jak jsou křehké a že proces dosažení úplného a trvalého vyslyšení bude muset trvat několik týdnů. Spěch zde může být nad jiné škodlivý a může i přivodit bolestnou zkušenost nezdaru nebo recidivy.V charizmatické obnově často podléháme svým rozmarům a od Pána očekáváme bezprostřední nebo téměř bezprostřední vyslyšení prosby o uzdravení, a nevyhoví-li nám, propadáme zklamání... Jako kdyby Boží milost měla v mžiku smést celou minulost zraněného, srovnat všechny hrboly, utišit bolesti a zastavit vnitřní boje, a přitom ho ani nepožádat o spolupráci. Kdyby toto měla být láska, měla by podivně neosobní a šablonovitý způsob, jak nás zbavit vnitřního utrpení! Avšak láska je naštěstí úplně jiná: pro Boha má každá epizoda z naší minulosti svou cenu, i ta nejhroznější, nejodpornější a nejdramatičtější, při svém jedinečném způsobu uzdravování se jí bude věnovat, s hlubokým respektem k tomu, co jsme, a s velkou šetrností k naší zranitelnosti. Bůh nechce příčinu nebo příčiny mého vnitřního utrpení vykořenit násilím, ale touží, abychom je spolu, On a já, odhalili a spolu se s nimi střetli, a tak mé vnitřní utrpení rozptýlili nebo proměnili. A to potřebuje čas, hlavně u psychoafektivního uzdravení. Modlitba za vnitřní uzdravení má často bezprostřední plody, ale teprve odstup ukáže, jak jsou křehké a že proces dosažení úplného a trvalého vyslyšení bude muset trvat několik týdnů. Spěch zde může být nad jiné škodlivý a může i přivodit bolestnou zkušenost nezdaru nebo recidivy.
