Augustin je uznáván jako nejvýznamnější křesťanský filosof a teolog latinského starověku. Křesťanské myšlení, nauku a teologii si lze bez něj jen těžko představit. Většinu svého života ale Augustin sloužil jako biskup jednoho afrického města. Těžiště jeho činnosti spočívalo v kázání, a v nich vyjevuje posluchači a čtenáři ještě jinou tvář než ve svých teologických traktátech či slavných Vyznáních. Způsob, kterým káže, a to, o čem, káže, mělo nesmírný vliv na další generace křesťanských kazatelů. Jeho kazatelský odkaz zůstává inspirativní až dodnes.
Současně svazek hledá inspiraci pro dnešní chápání a prožití Vánoc. Augustinova kázání dávají nahlédnout, co bylo pro křesťany prvních století důležité, proč věnují tolik pozornosti události, kdy se Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi. Odkud se vlastně oslava Vánoc vzala? Hledala v nich raná církev pouze nástroj, jak se postavit pohanským oslavám zimního slunovratu? Nebo lze ze starověkých svědectví vyčíst ještě jiný příběh? I to je téma, jemuž se knížka věnuje a které může čtenáři pomoci prohloubit vlastní vztah ke křesťanskému slavení Vánoc.
Kniha obsahuje úvodní studii, která představuje Augustina jako kazatele, snaží se čtenáři přiblížit, kde a proč se ve starověku vzala oslava Vánoc a jakým způsobem ji církev slavila, a uvést jej do hlavních témat Augustinovy teologie Vánoc. Hlavní část svazku pak představuje český překlad 17 Augustinových kázání na Narození Páně a 10 promluv na svátek Zjevení Páně, Epifanie – mezi těmito kázáními nalezneme i texty objevené teprve v posledních desetiletích. Knihu doplňují biblické a jmenné rejstříky a doprovází ji ilustrace motivů starokřesťanského umění spojeného s vánoční tematikou.
2015, viaz., 300 str.
