Manželka a matka, řeholnice a divotvůrkyně
Rita z Cascie (cca 1370 - 1447) patří mezi nejpopulárnější světice až do dnešních dnů. Pocházela z italské Umbrie. S manželem měli dva syny-dvojčata a byli si oddáni velkou láskou. Přesto musela trpce snášet, když byl její muž ovlivňován renesančními patriarchálními rodinnými vazbami. Když po téměř dvacetiletém manželství zemřel její muž na následky krevní msty, Rita vstoupila do kláštera s řeholí sv. Augustina. V protikladech života nacházela řešení v hlubokém odevzdávání se Kristu, od něhož obdržela také stigmata. Oblíbila si růže - spatřovala v nich symbol jemného Božího jednání. Nepřátelé manžela ji pronásledovali dokonce i v klášteře. Trpělivostí, odkázaností na Boha a hrdinským odpouštěním usmířila "neusmiřitelné". Je záhy považována za patronku neplodných žen, znesvářených rodinných vazeb, patronkou manželů a lidově je nazývána "vytahovačka" z beznadějných situací. Zejména těm, kteří nelétají na křídlech andělů, ale rvou se s obtížemi modlitby, bude text užitečnou pomůckou.
