Jsme-li k sobě upřímní, přiznáme si, že se často probouzíme v podivném vnitřním rozpoložení či v zajetí negativních myšlenek. Z vlastní zkušenosti také víme, že naše ranní postoje – závist, zlost, úzkosti, sebelítost, ale i radosti, trpělivost, spokojenost a láska – ovlivňují následně naše jednání, vztah k druhým lidem a Bohu. Velmi proto záleží na tom, co uděláme ráno jako první. Staří mniši doporučovali po probuzení nejprve otevřít ústa ke chvále Boží. Věděli dobře proč: vždyť „první zaměstnání, kterým se duch ráno zabývá, zůstává“. Prokop Siostrzonek píše v Ranních zamyšleních vesele i vážně právě o tom, jak můžeme dobře naplnit všední i sváteční čas, jeden den i celý rok. Jsou určena každému, kdo si přeje do dne vstoupit „tou správnou nohou“, kdo kolem sebe chce šířit pokoj, a ne protivnou náladu. 2008, viaz., 89 str.
chevron_right Rozšírený popis
Jsme-li k sobě upřímní, přiznáme si, že se často probouzíme v podivném vnitřním rozpoložení či v zajetí negativních myšlenek. Z vlastní zkušenosti také víme, že naše ranní postoje – závist, zlost, úzkosti, sebelítost, ale i radosti, trpělivost, spokojenost a láska – ovlivňují následně naše jednání, vztah k druhým lidem a Bohu. Velmi proto záleží na tom, co uděláme ráno jako první. Staří mniši doporučovali po probuzení nejprve otevřít ústa ke chvále Boží. Věděli dobře proč: vždyť „první zaměstnání, kterým se duch ráno zabývá, zůstává“. Prokop Siostrzonek píše v Ranních zamyšleních vesele i vážně právě o tom, jak můžeme dobře naplnit všední i sváteční čas, jeden den i celý rok. Jsou určena každému, kdo si přeje do dne vstoupit „tou správnou nohou“, kdo kolem sebe chce šířit pokoj, a ne protivnou náladu. 2008, 89 st.
