Všimli jste si, že František z Assisi, na rozdíl od svatých učitelů církve, na obrazech většinou nedrží knihu? Že nedrží kostel ani řeholi jako třeba Basil nebo Benedikt? Obvykle je vyobrazen nadšený, tančící, ve vytržení, se zvířaty, s rukama zvednutýma k nebesům. Jeho osvobozené tělo – blízké všemu a všem – je samo o sobě jeho hlavním atributem. Všiml jsem si, že na spoustě obrazů Františkovi chybí svatozář, což u svatých není obvyklé. Zdá se, že je tak zřetelně proměněn, že ani nepotřebujeme ujištění o tom, že je svatý. Velcí světci jsou odvážní i kreativní; říkají ano, ale i, nejsou dualisty, kteří žijí v zajetí malého světa buď, anebo. Výjimkou je u nich pouze láska a odvaha, ve kterých skutečně žijí podle přístupu všechno, nebo nic.
