Uvedený výber básní obsahuje převážně tvorbu z doby autorova věznění a nucené práce v brusírně křišťálu.
V prvním vydání po více jak dvaceti letech září vzácný klenot, který svým jasem rozšiřuje v české poezii málem již zapomenutý horizont duchovní lyriky.
Víchův zpěv vzbuzuje úžas, zahanbuje veškerou marnivost a pýchu, je čistý a nevinný "jak slovo dítěte". Jeho poezie se podobá plachému ptáčeti, které je štvané ze svého hnízda pádnými ranami do hřebů, štěkotem lovecké smečky, klením ženců... Poodletí do tiché krajiny a v ní ozvěnou můžeme zaslechnout tep zraňovaného srdce, padání rosy z polních květů a šum andělských křídel.
Neomylně pak pocítíme básníkem objímané Slovo, které otevírá mříže a odvaluje kameny.
1994, viaz., 79 str.
