Srdce (vnitřní člověk) je jádrem osoby, kde se propojuje se zemí nebe, které chce prorůst až na periferii, do těla. Protože o definitivním příklonu k dobru nebo ke zlu se rozhoduje v srdci, ze kterého vše do důsledku vychází (a pak na sebe bere tělo . realizaci), je první starostí člověka pečovat o toto centrum identity. Srdce se má stát sálavým trůnem Trojice, zahradou lásky, kde se Bůh rád prochází, aby na sebe bral podobu pro své působení ve světě: skrze naši psychiku, slova, údy, gesta, skrze celého člověka.
Jak udržovat svatyni srdce v bdělosti, aby záře Ducha bez překážek vycházela do celého stvoření a mohla ho navracet Bohu, tomu nás kardinál Š pidlík, duchovní otec, znovu vyučuje.
2013, 93 str.
